|
|
Obraz čínského písma v české neodborné literatuře
Mecová, Alena ; Zádrapa, Lukáš (vedoucí práce) ; Pavlík, Štěpán (oponent)
V této práci jsme se zaměřili na získání reprezentativního vzorku knižních dokumentů z oblasti česky psané neodborné literatury pojednávající o čínském písmu. Zaměřili jsme se přitom na knihy vydávané od počátku 20. století po současnost. Následně jsme provedli analýzu tohoto vzorku, přičemž jsme se zaměřili také na společné náměty. Zjistili jsme, že nejčastějším námětem je téma nesrozumitelnosti čínského písma. Pohled neodborných autorů na čínské písmo jsme přiblížili za pomoci konkrétních příkladů a citací. Výsledky analýzy jsme pak porovnali s vědeckými poznatky o čínském písmu. Zjistili jsme, že informovanost autorů české neodborné literatury o čínském písmu není příliš vysoká a dochází tak k častému opakování obecně rozšířených mylných představ.
|
|
|
Integrace republikánské politické teorie: konceptuální přístup
Halamka, Tomáš ; Franěk, Jakub (vedoucí práce) ; Znoj, Milan (oponent) ; Fořtová, Hana (oponent)
Republikánská politická teorie bývá často rozdělována na neo-římský a neo-athénský republikanismus. Obě varianty chápané odděleně však poskytují pouze úzký a nekompletní obraz republikanismu, který přichází o řadu významných teoretických vhledů. Předkládaná práce naopak přichází s tezí, že z historického i teoretického hlediska může být přesnější a přínosnější chápat neo-římský a neo-athénský proud jako dvě větve jednotné a integrované republikánské tradice. Práce začíná metodologickou diskusí otázky, jakým způsobem může být integrované pojetí republikanismu zformulováno, a vysvětluje důvody svého příklonu ke konceptuálnímu přístupu a k volbě morfologicky orientované metodologie Michaela Freedena. Práce dále pátrá po nejranějších dochovaných formulacích republikánských konceptů ve starověkém Řecku a Římě a diskutuje jejich vzájemné podobnosti a rozdíly. Poté přesouvá pozornost na vývoj těchto konceptů v období klasického republikanismu v renesanční Itálii, raně novověké Anglii a Americe 18. století. Následně jsou analyzovány nejvýznamnější artikulace současného neo-římského a neo-athénského republikanismu. Poslední kapitola shrnuje a syntetizuje nejvýznamnější zjištění: (1) Existence dvou separátních narativů neo- římského a neo-athénského republikanismu nebyla prokázána ani ve starověku, ani v...
|
|
|
Parakratos in Post-Civil War Greece: Reality and Interpretation
Karasová, Nikola ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; van Steen, Gonda (oponent) ; Brunnbauer, Ulf (oponent)
Na základě historiografické analýzy, archivního výzkumu a dobového tisku zpracovává tato disertační práce problematiku parastátu (řec. parakratos, ang. deep state nebo parastate) v Řecku v období po občanské válce (1949-1967). K problému přistupuje ze čtyř perspektiv: zaprvé, parastát diskutuje v kontextu akademických debat o parapolitice a konceptech duálního státu, bezpečnostního státu a hlubokého státu; a prezentuje ho jako studenoválečný paralelní mocenský mechanismus, analogický k podobným případům v Itálii a Turecku. Zadruhé, parastát analyzuje jako součást řecké politické reality prismatem dějinných událostí tak, jak je zdokumentovala řecká historiografie. V tomto smyslu se disertace soustředí na vznik a činnost tajných vojenských skupin a parastátních ultranacionalistických organizací, které zkoumá ve vztahu s řeckým politickým, právním a sociálním prostředím. Na oba jevy nahlíží optikou neefektivního řeckého politického a administrativního systému, hluboce rozdělené společnosti, zpolitizovaného veřejného prostoru a přetrvávajících klientelistických sítí založených na principu politické loajality. Zatřetí, parastát je probádán na úrovni interpretace jako termín a koncept užívaný řeckou historiografií. S ohledem na předpokládané kořeny parastátu, jeho aktéry, cíle a vztah vůči státu jsou...
|
|
|
Konceptuální historie pojmu Antropocén
Bezkočka, Leoš ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Bauer, Paul (oponent)
Slovo Antropocén se v poslední dekádě skloňuje na akademické půdě v mnoha pádech. Geologové a stratigrafové se domnívají, že člověk svou činností natolik zasahuje do přírody, že navrhují nazvat tímto pojmem celou novou geologickou éru. To by mělo pro vědu z pohledu interdisciplinarity dalekosáhlé důsledky. Vzhledem k aktuálnosti tématu si práce klade za cíl sledovat průnik termínu Antropocén pomocí konceptuální teorie Reinharta Kosellecka, a tím zjistit, zda a jakým způsobem se slovo šíří do veřejného prostoru. První teoretický díl představuje prameny, mapuje reflexi termínu v literatuře společenských věd a zasazuje práci do teoreticko-metodologického rámce z pohledu dějin konceptů. Seznamuje s teorií přechodových fází Kosellecka a vysvětluje její aplikaci na výzkumný terén pomocí modifikovaných kritérií. Metodologickým designem práce je komparativní případové studie, heuristicky uchopena obsahovou (textuální) analýzou mediálního textu. Druhý praktický díl pozoruje textové prostředí ze dvou vybraných databází (české a britské) a prezentuje výsledky s cílem postihnout významy a kontexty okolo termínu Antropocén. Poslední část porovnává oba geografické prostory a shrnuje poznatky vedoucí k odpovědi na tři výzkumné otázky. Pozorování výzkumné otázky potvrdilo, ale na způsob pronikání Antropocénu do...
|
|
|
Kemalist Eurasianism: A Third Way for Contemporary Turkey in-between the West and East
Yılmaz, Emre Can ; Brisku, Adrian (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
V červnu 2016, po sedmi měsících diplomatické krize v důsledku sestřelení ruského stíhacího bombardéru tureckými ozbrojenými silami, vstoupily turecko-ruské vztahy do procesu smíření. O několik týdnů později zažilo Turecko pokus o převrat (15. července 2016), což se stalo zlomovým okamžikem ve změně postavení Turecka v mezinárodní politice. Zhoršení vztahů se Západem a sblížení s Ruskem přinesly debaty o eurasianismu jako alternativní orientace zahraniční politiky. V této souvislosti se práce zabývá kemalistickým eurasianismem, tedy ideou navrženou Vlasteneckou stranou eurasianistickou. Práce předkládá konceptuální a kontextovou mapu této idey pomocí analýzy a interpretace díla předsedy Vlastenecké strany Dogu Perinceka a stranického časopisu Teori v rámci přístupu konceptuální historie. Přitom zpochybňuje mylnou představu o tom, že kemalistický eurasianismus pochází z ruského neoeurasianismus a naopak odvozuje historický původ teto idey od kemalistické revoluce a levicových nacionalistických myšlenkových proudů. Práce tudíž ukazuje, že je kemalistický eurasianismus především národním programem, založeným na kemalistických zásadách nacionalismu, etatismu a populismu, a také mezinárodním rozšířením turecké národní revoluce. Klíčová slova Kemalismus, eurasianismus, levicový nacionalismus,...
|
|
|
Obraz čínského písma v české neodborné literatuře
Mecová, Alena ; Zádrapa, Lukáš (vedoucí práce) ; Pavlík, Štěpán (oponent)
V této práci jsme se zaměřili na získání reprezentativního vzorku knižních dokumentů z oblasti česky psané neodborné literatury pojednávající o čínském písmu. Zaměřili jsme se přitom na knihy vydávané od počátku 20. století po současnost. Následně jsme provedli analýzu tohoto vzorku, přičemž jsme se zaměřili také na společné náměty. Zjistili jsme, že nejčastějším námětem je téma nesrozumitelnosti čínského písma. Pohled neodborných autorů na čínské písmo jsme přiblížili za pomoci konkrétních příkladů a citací. Výsledky analýzy jsme pak porovnali s vědeckými poznatky o čínském písmu. Zjistili jsme, že informovanost autorů české neodborné literatury o čínském písmu není příliš vysoká a dochází tak k častému opakování obecně rozšířených mylných představ.
|
host ::
RSS.